Pronájem
Bojím se vlastnit tělo, řekl jsi
sestupná daň na hruď a stehno
by byla moc vysoká; pak jsi obkroužil
má zápěstí, zlehka je uchopil
a já si všimla v tvých očích pohledu,
který si představuji u účetního nebo paleontologa
Bojím se vlastnit tělo, řekl jsi
sestupná daň na hruď a stehno
by byla moc vysoká; pak jsi obkroužil
má zápěstí, zlehka je uchopil
a já si všimla v tvých očích pohledu,
který si představuji u účetního nebo paleontologa
oceňujícího polodrahokam.
Když mne zvedneš proti světlu
a dotkneme se, pronikneš
mne svýma očima;
jako by dubnové večery mohly být
známé věci, jako by
se naše dohoda o pronájmu auta
rozšířila na jazyky a pouze potom
za jistých podmínek
na úžasný zpěv.
Oslavnou píseň na smlouvy podepsané
v parčících, kam
sestupujeme s malými úsporami - Požehnej
dokonce i dlužnímu úpisu,
nesplněnému, neskutečnost lásky
na ústupu. Tvůj hlas zůstává
trochu v dálce, ale stále vlídný
jako rozhlasový hlasatel v pozdně nočním vysílání —
Různá místa k modlitbám
Všude, všude, píše, něco padá –
kroužek s klíči vyklouzne z její kapsy do soutěsky pod ní;
kroužek s klíči vyklouzne z její kapsy do soutěsky pod ní;
pěťáky a deseťáky a seznamy úkolů; kachní peří ze zlatého polštáře.
Všude někdo ztrácí oblíbenou ponožku nebo se hodiny zastaví
Všude někdo ztrácí oblíbenou ponožku nebo se hodiny zastaví
na cestě dnem; všude, kam chodí, jde v patách strašidlu
svého srdce; odhazuje vše kromě pasáčka měsíce, beznadějný případ.
svého srdce; odhazuje vše kromě pasáčka měsíce, beznadějný případ.
Takto se život odhaluje: luštěním zpráv z cukrových větrníků,
váhy zralých švestek v pozdním podzimu. Dala by přednost směrové
váhy zralých švestek v pozdním podzimu. Dala by přednost směrové
růžici, mapě hvězd, povzbudivým vzkazům z internetu,
dokonce místnímu obchodu se zvířaty – dokud nějaký bůh neodvalí lesk
dokonce místnímu obchodu se zvířaty – dokud nějaký bůh neodvalí lesk
a bídu našich nuzných dní, našich satelitně navigovaných zločinů.
Pověz, kam se chodíš modlit – údolí řeky, cukrářský plech?
Pověz, kam se chodíš modlit – údolí řeky, cukrářský plech?
Na prodej
Xhoské ženy v šatech příliš lehkých
pro tohle počasí přinesly luční kvítí
a sedli si v předklonu u claremontské silnice.
Viděla jsem ji staženými okny,
zírala na ni, jak mě sleduje, jestli se rozhodnu platit.
Jsme v Jižní Africe, nakonec, apartheid skončil;
ale stále tu zahálíme, mé auto u jejího obrubníku,
mé automatické zámky proti její nedostatečné mzdě.
Vzlet
(úryvek)
(úryvek)
Zavěšeni
sami v této fuchsiové obloze
pomíjivé se stane
skutečným, myšlení
sami v této fuchsiové obloze
pomíjivé se stane
skutečným, myšlení
dočasně moudřejším.
A já začnu vidět svůj život
jako gyroskop
jako gyroskop
stupňující výkon
když se odpoutám od lítosti
a letím stále výš
vstříc ohni.
když se odpoutám od lítosti
a letím stále výš
vstříc ohni.