PŘEKLAD: Susan Rich podruhé...

Pronájem

Bojím se vlastnit tělo, řekl jsi
sestupná daň na hruď a stehno
by byla moc vysoká; pak jsi obkroužil

má zápěstí, zlehka je uchopil
a já si všimla v tvých očích pohledu,
který si představuji u účetního nebo paleontologa

oceňujícího polodrahokam.
Když mne zvedneš proti světlu
a dotkneme se, pronikneš

mne svýma očima;
jako by dubnové večery mohly být
známé věci, jako by

se naše dohoda o pronájmu auta
rozšířila na jazyky a pouze potom
za jistých podmínek

na úžasný zpěv.
Oslavnou píseň na smlouvy podepsané
v parčících, kam

sestupujeme s malými úsporami - Požehnej
dokonce i dlužnímu úpisu,
nesplněnému, neskutečnost lásky

na ústupu. Tvůj hlas zůstává
trochu v dálce, ale stále vlídný
jako rozhlasový hlasatel v pozdně nočním vysílání —

Různá místa k modlitbám

Všude, všude, píše, něco padá –
kroužek s klíči vyklouzne z její kapsy do soutěsky pod ní;

pěťáky a deseťáky a seznamy úkolů; kachní peří ze zlatého polštáře.
Všude někdo ztrácí oblíbenou ponožku nebo se hodiny zastaví

na cestě dnem; všude, kam chodí, jde v patách strašidlu
svého srdce; odhazuje vše kromě pasáčka měsíce, beznadějný případ.

Takto se život odhaluje: luštěním zpráv z cukrových větrníků,
váhy zralých švestek v pozdním podzimu. Dala by přednost směrové

růžici, mapě hvězd, povzbudivým vzkazům z internetu,
dokonce místnímu obchodu se zvířaty – dokud nějaký bůh neodvalí lesk

a bídu našich nuzných dní, našich satelitně navigovaných zločinů.
Pověz, kam se chodíš modlit – údolí řeky, cukrářský plech?

Na prodej

Xhoské ženy v šatech příliš lehkých

pro tohle počasí přinesly luční kvítí

a sedli si v předklonu u claremontské silnice.

Viděla jsem ji staženými okny,

zírala na ni, jak mě sleduje, jestli se rozhodnu platit.

Jsme v Jižní Africe, nakonec, apartheid skončil;

ale stále tu zahálíme, mé auto u jejího obrubníku,

mé automatické zámky proti její nedostatečné mzdě.

Vzlet
(úryvek)

Zavěšeni
sami v této fuchsiové obloze
pomíjivé se stane
skutečným, myšlení

dočasně moudřejším.

A já začnu vidět svůj život
jako gyroskop

stupňující výkon
když se odpoutám od lítosti
a letím stále výš
vstříc ohni.